Má ještě smysl vysokoškolské vzdělání?

By in
No comments


Dříve opravdu něco znamenalo, když měl člověk vysokoškolský titul, a ještě dnes starší generace trvá na oslovení „pane inženýre“ nebo „paní doktorko“. Mladší generace však často svůj titul ani neuvádí a vysokoškolská léta považuje za poslední léta svobody. Titul pomalu ale jistě ztrácí na hodnotě. Není divu, když ho dnes má každý šestý Čech. Za posledních 10 let se počet vysokoškoláků zdvojnásobil. Není to náhoda, zdvojnásobil se totiž i počet vysokých škol.
knihy se studentem
Čísla mluví jasně
·        V roce 1993 bylo mezi Čechy 647 500 vysokoškoláků.
·        V roce 2000 jich bylo 744 200 a v roce 2015 už 1 590 000.
·        Podíl lidí starších 15 let s vysokoškolských titulem tak vzrostl ze 7,8 na 17,8 %.
Dvě strany mince
Podle některých je dobře, že přibývá vzdělaných lidí. V západní Evropě je to standard. Na druhou stranu však tento trend nepopiratelně směřuje k tomu, že titul už „skoro nic neznamená“. Takový pocit může získat vystudovaný mladý člověk, který s titulem nenajde odpovídající práci, nýbrž se kvůli mnohaletému studiu zadluží a potřebného zázemní například na založení rodiny dosáhne až kolem třiceti let.
Těžkosti při hledání práce
Na trhu práce totiž není hlavní vzdělání, ale praxe. S tím má zkušenost téměř každý mladý člověk, ať už s titulem, nebo bez. Stává se proto čím dál častějším nešvarem, že mladí jdou studovat vysokou kvůli rodičům, při studiu si potom najdou práci, která je baví a uživí je a nakonec studia zanechají, aniž by ho úspěšně dokončili. A není se čemu divit, pokud nechtějí dalších deset let bydlet u rodičů. V dnešním světě jedoucím na peníze je důležitější mít dobré místo než dobré vzdělání.
zvýrazňovač a brýle na knize
Za pás nejdu
Nicméně i přesto získá titul spousta lidí. A protože tolik let studovali, nechtějí potom vysokoškoláci jít dělat do továrny za pás nebo na sad trhat ovoce. Mají přece titul, a to něco musí znamenat – v tomhle případě je předpokladem pohodlná práce v kanceláři a vyšší plat. Souvislost proto můžeme hledat i mezi vysokým počtem vystudovaných a trvalým nedostatkem manuálních pracovníků ve výrobě. Ti, kdo studovali na právníka, pak končí na úřadě práce, místo aby šli montovat auta.
Vysoké nároky na děti a malé na studenty
Příčinu tohoto trendu můžeme hledat například v tom, že díky dostupnosti studia chtějí mít skoro všichni rodiče doma vysokoškoláka. A protože vysoké školy jsou financovány úměrně počtu svých studentů, dbají na to, aby měly absolventů co nejvíc. Nároky na studenty nejsou proto už tak vysoké ani u přijímacích, ani u státních zkoušek.
Má to smysl?
Vysokou zkrátka dneska udělá skoro každý, kde se aspoň trochu se snaží. Na druhou stranu má studium své přínosy: všeobecný přehled, umění se soustředit a učit se, větší úcta ke znalostem, větší tolerance k odlišným kulturám, mezioborová komunikace…Ano, vysokoškolské vzdělání má smysl. Nemá však už takovou hodnotu jako dříve. A s tím musí každý absolvent počítat.  

Má ještě smysl vysokoškolské vzdělání?
Ohodnoťte příspěvek