Být neustále k dispozici

By in
No comments

Také míváte občas pocit, že jste se ocitli v nějakém sci-fi filmu? Jdete po ulici a ze všech stran se ozývají zvuky příchozí zprávy. Je spousta aplikací, které si můžeme stáhnout, protože hlásají, že díky nim budete mít kontakt s ostatními, kteří ji mají také, zadarmo. Nejoblíbenější je asi messenger. Patří k facebooku a jen minimum lidí ho nemá.
V obchodě, v autobuse, bohužel i v kině, nebo divadle, jsme neustále vystaveni typickým zvukům.
vypnutý smartphone
Párkrát jsem byla svědkem toho, jak čtoucí člověk polohlasně zanadával, že už je na cestě a přidal slova –  „ nekontroluj mě furt“.
Díky tomu, že na příjmu jsme kdekoli a kdykoli, jsme pod kontrolou. A to nepřipomínám, že díky GPS v mobilu o našem pohybu vědí i jiní, než naši známí.
Někdy mám ale pocit, že bychom měli po světě chodit jen upravení, hezky oblečení a s úsměvem. Ani se nenadějeme a už nás někdo vyfotí, nebo natočí, třeba proto, že padáme, nebo je nějaká slečna zmalovaná jak Marfuša a v mžiku jsou snímky vyvěšené na některé sociální síti, s posměšným popiskem.
Spousta z nás si už nedokáže představit, že by se hned nepodělila o nějakou myšlenku.
Zkuste si občas vypnout data, nebo ztišit mobil tak, abyste nevnímali příchod zpráv, uvidíte, jak vám bude lehčeji. Tedy, pokud už nejste závislí na jejich čtení a odpovědích.
mobil u pc
Jeden čas jsem o nich přemýšlela, ale rozčiluje mě, když někam jdu s dcerou a té neustále cinká kapsa a ona nedokáže odolat, přeruší rozhovor a čte si a odpovídá druhým. Matka musí počkat, jsou důležitější rozhovory.
Proto jsem je zavrhla. Přijde mi to jako velká neomalenost, dát přednost někomu, kdo např. potřebuje poradit, jaké boty si má vzít k oblečení na rande. Fakt.
Pro mě to je, jako když nějaký hulvát skáče druhému do řeči.
Horší je, když mají kamarádi vytvořenou skupinu, která si na určitém chatu povídá spolu. Pokud je to pět a víc lidí, je to k zbláznění. Stálé cinkání, jeden odpovídá druhému, ale mezitím už probíhá hovor dalších lidí, takže chat vypadá, jako když si povídá každý něco pro sebe a reakce vypadají jako nesmyslné blábolení.
Ale i na počítači člověk chvíli musí přemýšlet, co tím „chtěl básník říct“. Občas si říkám, že někteří by online připojení vůbec neměli mít. Někdo např. dá fotku miminek zvířat a nabídne je k prodeji. Oznámí jejich pohlaví a čeká. Logické by bylo, kdyby se ozvali jen ti, kteří mají zájem. Ne, objeví se nejvíc komentářů s tím, že je škoda, že si je nemůžou koupit, protože chovají opačné pohlaví, nebo oznamují, že už jich mají tolik, že další si pořídit nemůžou. Copak byli přímo tito oslovení, aby odpovídali? Ne, inzerát mluvil jasně.
A shánění brigádníků? To je také počteníčko! V inzerátu jsou pokyny, jak mají zájemci postupovat, aby se přihlásili, ale ti, místo aby se drželi instrukcí, píšou do komentářů, že mají zájem, nebo že poslali soukromou zprávu a to i přesto, že inzerent napsal telefonní číslo, na které mají volat.
Z online světa se už asi nevymaníme. Ale nechte občas technologie spát a užívejte si skutečného světa.

Být neustále k dispozici
3.8 (76.67%)24